Poskytování sociálních služeb? Začarovaný kruh

 

Nedávno vyšel v tisku článek jak Oblastní charity napříč ČR bojují s nedostatkem financí. Připadlo mi toto jako první posun, že v mediích se objevila prává tvář živobytí neziskových organizací. Nyní jde údajně ekonomika státu stále nahoru, což je dobře. Jsou ale pravidla pro činnost a rozvoj všude stejná?

Jsem ředitelkou zapsaného ústavu Život bez bariér v Nové Pace. Snad 10 let stále slyším kolegy z okolních organizací, jak bojují s financemi, přesto však raději mlčí aby se neznelíbili, těm, kteří finance poskytují.

kapitola 1)

Pojem neziskový sektor.Má několik tváří. Např. nadšenci, kteří se sdružují, vytvářejí různorodou činnost nehledě na čas a peníze a přitom tvoří srdce svého regionu. Jsou to většinou spolky kluby. Čím je jich kolem nás více, tím je region zajímavější a kulturně bohatší a vyspělejší. Další skupinu tvoří neziskovky, které suplují stát v tom, že poskytují sociální služby a doplňkové služby lidem s handicapem, seniorům a dalším skupinám lidí, kteří podporu potřebují. Lze říci, že některé s nich jsou jaksi prodlouženou rukou zdravotnictví a ostatní nutné péče pro občany.

kapitola 2)

Poslání? Nikoli, vlastní činnost obnáší tvrdě nastavení pravidla, dodržování zákonů a mnohdy nelogických metodik, které nejsou přínosem a zatěžují profesionální práci. Zaměstnanci v neziskovém sektoru většinou splňují několik kritérií: smířit se s nízkým mzdovým ohodnocením, které patří mezi nejnižší ve státě, splňovat vzdělání neúměrné k platu,obrnit se trpělivostí při každodenních kontrolách všeho druhu. Zde zřejmě oprávněně, když se jedná o státní finanční prostředky. Bonusem je, aby měl zaměstnanec srdce na dlaní a trpělivost partnera, který dokáže finanční výkyvy v rodinném rozpočtu zajistit.

kapitola 3)

Financování? Státní peníze jsou motorem, aby neziskovka fungovala. Ovšem financování nelze srovnat s komerční sférou. Tam firma vyrobí, dodá službu a dostane zaplaceno ve splatnosti 14 dní, nebo 30 dní nejdéle 60 dní. V nezisku zajistíte služby a čekáte a čekáte…. zda finance na svoji činnost dostanete a v jaké výši. Neziskovka netvoří zisk, takže platba za činnost je v lepším případě hrazena státem za 100 dní, v některých případech za 150 dní. Co to pro přežití znamená.?Mít hodné kamarády, kteří finančně pomohou, vlastní soukromé finance, které vložíte s ideou, že je zřejmě už nikdy neuvidíte. Platy zaměstnancům zaplatit měsíčně musíte, energie také, ostatní dodavatele prosíte a ubezpečujete, že určitě zaplatíte a přitom si připadáte jako žebráci nebo lumpové, kteří neplní sliby. V průběhu roku ale není jistota, že i když děláte vše správně, nepochybíte, že finance dostanete v plné výši. Prostě každodenní kolotoč, kdy jednou jste skoro nahoře a podruhé úplně na dně.

kapitola 4)

Profesionalita. Ano zde je nutné dodržet veškeré vyhlášky, zákony, metodiky, platební morálku vůči státu. Neziskovka chce být profesionální i v oblasti rozvoje, takže přemýšlí o projektech státních, z evropských fondů, aby ukázala jak posunout služby a činnost dopředu. A zase problém .Nastavení dotačních projektů je ale takové, že neziskovka napiše projekt, realizuje, hradí z vlastních finančních zdrojů ( které nemá) a poté čeká, zda bude uhrazeno ze státních či evropských financí. Nezáleží zda se jedná o 100,-Kč či 1 mil. Pro neziskovku těžký oříšek. Půjčky neziskovému sektoru? Nelze, vždyť přece netvoří zisk . Většinou z vlastní zkušenosti trvá dofinancování projektu dlouhé měsíce. To už přichází pocit bezmoci. Dobrým příkladem z praxe je čekání na dofinancování projektu dlouhých 6 měsíců, poté příslib úhrady, další kolečko kontrol. Ejhle úředník objevil chybu nedoplatku 0.33 hal ( zřejmě způsobenou zaokrouhledním) a nové přepracování, nové kontrolování a čekání na peníze, které prostě neziskovce žalostně chybí. Pak se nelze divit, že mnoho evropských projektů radši ani není realizováno, když jsou podmínky takto nastavené. V oblasti dotací na sociální služby panují velmi nerovné podmínky mezi příjemcem.(poskytovatel sociálních služeb) a poskytovatelem ( státem).Příjemce, když nedodrží své povinnosti ( platby) zpozdí se byť jen o 1 den po termínu, ztrácí ihned nárok na dotaci na další období,nebo je pokutován. Poskytovatel ( stát) v dané situaci zastoupený např. konkrétním úředníkem způsobí zpoždění výplaty dotace třeba i o několik měsíců není nijak postižitelný, byť touto svou neodpovědností může způsobit např. i zánik organizace.

kapitola 5)

A co dál?? Nevím, poskytovatelé sociálních služeb jsou jaksi někdy ztraceni. Nemají odbory, nemají čas ani sílu bojovat za lepší podmínky, neví na koho se obrátit, aby pomohl. Dlouhá léta upozorňování že něco není v pořádku je jaksi u ledu. Nápady jak zlepšit systém se vytrácí bez zájmu. Snad denně se ptám proč to děláme?? Odpověď je jednoduchá. Každý občan měl, má nebo bude mít problém se zdravím a potřebuje pomoc. Práce lidí v této oblasti je zcela odlišná od komerční sféry, nebo státní. Začarovaný kruh, z kterého se těžko vystupuje. A v hlavě koluje stále stejná myšlenka, že to smysl má a třeba jednou bude na sociální služby pohlíženo lépe , jinak a s úctou.

Jitka Fučíková, Život bez bariér Nová Paka