Komunikujeme ve společném rytmu – týdenní kurz pro neslyšící děti

tisk & PDF

Rozvoj slovní a znakové zásoby, posílení orientačních schopností, samostatnosti, sociálních vztahů, podpora komunikačních dovedností. Témata, která rezonovala týdenním kurzem pro děti se sluchovým postižením, jejich slyšící sourozence a kamarády. Kurz realizoval Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v Pardubicích za finanční podpory Elektrárny Opatovice, a.s.

Celkem patnáct dětí ve věku od pěti do třinácti let se společnými hrami učilo porozumět ostatním, nalézat vlastní zdroje a zlepšovat vyjadřovací schopnosti. V průběhu týdne od 30. července do 3. srpna 2018 probíhaly denní činnosti podle jednotného scénáře. Ranní komunikační kroužek s rozvojem slovní a znakové zásoby obvykle doprovázela aktivizace pomocí hudebních nástrojů. Následovaly lektorované workshopy, posilující vzájemnou koordinaci mezi dětmi a jejich vyjadřovací schopnosti. Společné hry pokračovaly odpoledne, kdy se dostala ke slovu mimo jiné výroba hudebních nástrojů, tvorba deníku i vyplňování kvízů a řešení tematických hlavolamů. Všechny aktivity byly uzpůsobené věku jednotlivých dětí.

Náročnost a odbornost programu vyvážil prostor pro odpočinek a volnou hru. Převážná většina zúčastněných dětí je uživateli sluchadel a kochleárních implantátů, které jim v menší či větší míře zprostředkovávají svět zvuků a řeči. Přestože jsou kompenzační pomůcky pro děti nepostradatelnými pomocníky, během kurzu se každý den našla chvíle, kdy je ochotně dávaly do svých pouzder. Horké letní dny totiž přímo vybízely k osvěžení pod venkovní zahradní sprchou. (A s vodou si, jak známo, technika nerozumí.)

Jaká denní témata byla pro děti připravena? Pondělní „Muzikoterapie“ přinesla hudební pohádku z Afriky a seznámení s málo známými hudebními nástroji. V průběhu dne si děti vytvořily bubínek z papírových talířů, hrachu a rýže, a společnými silami začaly tvořit dešťovou hůl. Důraz byl kladen také na komunikační hry, znakovanou verzi tiché pošty a mnoho dalšího. Úterní téma „Dramatizace projevu“ v sobě neslo prvek neverbálního vyjadřování, schopnosti sebeprezentace a uvědomění si vlastních komunikačních nároků. Improvizační hry, pohybové hry ve dvojicích, dramatizace příběhu o cestě k moři, stanoviště posilující zrakové vnímání, koncentraci, rozšiřující slovní a znakovou zásobu; to je jen malý výčet aktivit, která byla pro děti druhý den kurzu připravena.

Ve středu se všichni těšili na dopolední „Bubenickou dílnu“ pod vedením externího lektora. Během necelých dvou hodin se děti zábavnou formou trénovaly ve schopnosti rytmizace, v koordinaci zraku a sluchu a spolupráci s ostatními. Bubnování na recyklovatelné materiály a bodydrumming provázel příběh o pirátech. Také zde bylo mluvené slovo tlumočené do znakového jazyka. „Lucinka s Péťou vyprávěli, jak bubnovali na vše možné, a doma nám pak předváděli. Hrnce jsem jim pro jistotu nepůjčila, abych měla v čem vařit,“ sdělila maminka sourozenecké dvojice.

Předposlední den se ve dvou fázích konal workshop „Zážitkem k porozumění“, zaměřený na emoce a jejich prožívání. Děti se zamýšlely nad jednotlivými emocemi a jejich projevy, učily se bezeslovně vyjádřit vlastní pocity a přemýšlely nad tím, kde v těle sídlí radost, smutek, vztek, strach a údiv. Překvapivé byly výstupy ze skupinové práce. 3 D model jen z několika málo pomůcek a při dodržování určitých pravidel se původně jevil jako nereálný. Počáteční rozpaky a tápání ve skupinové komunikaci se podařilo překonat a pod rukama dětí vznikly tři originální a krásné stavby. Odměnou byla neskrývaná radost z výsledků společné práce.

Každý den pozdě odpoledne si rodiče vyzvedávali svá unavená, ale spokojená dítka. Výjimkou byl čtvrtek, kdy možnosti přespání dítěte využili všichni rodiče, a tak se navíc konala odpolední stepovaná s plněním úkolů, slavnostní pizza večeře, zahradní hrátky a večerní hudební naladění na spánek.

Pátek byl vyhrazen opakování všech poznatků, dokončení dešťové hole a dramatizaci. Volnější denní režim při zahrnutí her byl zakončen předáním dárečků v podobě originálních triček a šátků. Děti ještě využily možnosti ochlazení pod venkovní sprchou a nastal čas na odchod domů. „Proč tu nemůžeme být ještě zítra a pozítří?“ ptali se děti.

Děkujeme všem za jejich nadšení a elán, praktikantkám a kolegyním za spolupráci, donátorovi za finanční podporu! Vážíme si toho a budeme se těšit zase příště!

Text a foto: Romana Procházková, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Pardubice