Informace č.: 103 – 2016 (Konečně hlasování o bytech zvláštního určení)

tisk & PDF

Vážení přátelé,

v létě jsme Vás informovali o iniciativě NRZP ČR k úpravě ustanovení § 2301 občanského zákoníku, který se týká bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů). Problém je v nerovnosti nájemních podmínek mezi normálními nájemními byty a byty zvláštního určení. V případě úmrtí nájemce bytu se musí rodinní příslušníci vystěhovat nejdéle do dvou let, přičemž v případě, že některému z členů rodiny je více jak 70 let, může přejít nájemní smlouva po úmrtí nájemce bytu na tuto osobu. U bytů zvláštního určení toto ustanovení však neplatí. Rodinní příslušníci se při úmrtí nájemce takového bytu musí nejpozději do třech měsíců vystěhovat. Navrhli jsme, aby se podmínky u bytů zvláštního určení přiblížily podmínkám ostatních nájemních bytů, a tudíž, aby doba pro odstěhování rodinných příslušníků při úmrtí nájemce bytu zvláštního určení byla prodloužena na jeden rok, a aby byl umožněn přechod nájemní smlouvy u bytů zvláštního určení v případě, že nájem by přešel na osobu starší 70 let nebo osobu se zdravotním postižením. Současně jsme navrhli, aby pečující osoba bydlící ve společné domácnosti měla nárok na náhradní bydlení tehdy, kdy zemře rodinný příslušník obývající byt zvláštního určení, o kterého osoba pečovala.

Tento týden hlasovala Poslanecká sněmovna ve třetím čtení o novele zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník kodifikuje také problematiku bytů zvláštního určení. Poslanecká sněmovna schválila naše návrhy, které se týkaly možnosti, že při úmrtí nájemce bytu může pečující osoba bydlící ve společné domácnosti, starší 70 let, uzavřít nájemní smlouvu a v bytě zůstat dále bydlet. Totéž platí, pokud by osoba, spolubydlící s nájemcem bezbariérového bytu, byla osobou se zdravotním postižením. Další pozměňovací návrh, který se týkal období, kdy musí spolubydlící osoba vyklidit byt zvláštního určení, protože nesplňuje výše uvedené podmínky, nebyl schválen tak, jak jsme si představovali. Současné znění občanského zákoníku stanoví lhůtu pro vystěhování z bezbariérového bytu tři měsíce, přičemž u ostatních bytů je tato lhůta dva roky. Usilovali jsme o to, aby lhůta pro vystěhování byla prodloužena ze tří měsíců na jeden rok. V této věci nám Poslanecká sněmovna nevyšla úplně vstříc, protože dobu na vystěhování z bytu zvláštního určení prodloužila pouze na šest měsíců. Považujeme to za nedostatečnou dobu, a to především proto, že se zpravidla jedná o pečující osobu, která nemá zaměstnání, ani jiné bydlení, a tudíž se dostává do neřešitelné situace.

Vážení přátelé, pokusíme se tento problém ještě řešit v Senátu.

Přeji Vám všechno dobré.

S pozdravem

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR