I handicapovaní mají právo na sex, znělo zaplněnou posluchárnou

Erotická masáž ušních lalůčků coby jediného místa na těle, kde je milionář upoutaný na invalidní vozík schopen cítit vzrušení. Tato scéna z populárního francouzského filmu Nedotknutelní se mohla vybavit řadě ze sto padesáti účastníků čtvrteční přednášky na téma Sexualita osob s těžkým zdravotním postižením.

V posluchárně dopravní fakulty pardubické univerzity se hledaly odpovědi na otázky, které si kladou handicapovaní, jejich blízcí a opatrovníci, ale i třeba legislativci.

Třeba jestli mají všichni lidé právo na sex.

„Ano, všichni mají právo na sex. I handicapovaní. I když ve skutečném životě to tak často neplatí. Ale lepší se to,“ řekl přednášející Petr Eisner, lektor a konzultant pro oblast sexuality a vztahů lidí s postižením.

A zdůraznil, že opatrovníci, často z řad příbuzných, nechápou snahu postižených o dotyky, snaží se je od kontaktů odříznout, jednají s nimi jako s nepohlavními bytostmi.

„Tělo však dospívá, sexuální potřeby vznikají a je dobře, aby na to mohl handicapovaný i jeho okolí reagovat,“ řekl Petr Eisner.

Na jednu stranu je podle něj společnost přesexualizována, ale pro sexualitu postižených lidí to neplatí. Jako drobný příklad uvedl, že když si ve svém pokoji v sociálním zařízení pověsil handicapovaný na zeď byť vcelku ještě mírný kalendář s erotickou tematikou, ústav, který se o něj stará, mu to zakázal. A podle výzkumu jen čtrnáct postižených lidí ze sta uvedlo, že jsou se svým sexuálním životem spokojeni.