Bylinky pro zdravé zažívání

tisk & PDF

V létě nastávají žně nejen pro zemědělce, ale také pro bylináře a milovníky květin a přírody. Vše kvete, vše v přírodě dostává velkou sílu ze slunce, bylinky jsou plné vůní a silic. Využijme jejich síly! Obecně je v létě ideální doba pro sběr kvetoucích natí, kořeny naopak vykopáváme brzy zjara nebo na podzim, kdy do nich rostliny uloží svou sílu. V červnu a červenci je nejlepší doba například na sběr třezalky, kterou můžeme sušit na čaj nebo z ní vyrobit známý Janův olej. Na zahrádkách sbíráme rozkvétající natě středomořských bylinek a květní úbory měsíčku lékařského, které můžeme nasušit nebo si vyrobit hojivou měsíčkovou mast. Na loukách nalezneme kvetoucí nať mateřídoušky, řebříček, či nejlepší ženskou bylinku – kontryhel. Koncem léta nalezneme v lesích vřes a na loukách zlatobýl obecný.

K létu neodmyslitelně patří květy růží. Růže lidstvo od nepaměti přitahují a provázejí a ne náhodou jsou považovány za královny květin. Růže stolistá je nejoblíbenější bylinou mého velkého učitele a přítele – bylinkáře Vládi Vytáska. Ten tvrdí, že právě růže ho dokázala změnit a zjemnit. Její léčebné použití je tak široké, že by celé naše povídání mohlo být jen o něm. Ale možná čtenáře zaujme informace, že vůně růže působí jako jedno z nejsilnějších antidepresiv. Ideální je si na zahrádce nějaký ten keř přírodní – nešlechtěné – růže vysadit. Nebo si můžeme aspoň koupit pravý růžový olej, který je sice velmi drahý, ale stačí jen nepatrné množství na to, aby se jeho zázračné účinky projevily.

Při cestování a v letních horkých dnech Vás mohou potrápit zažívací obtíže, proto si v dnešním díle povíme, jaké bylinky naše trávení podpoří:

Heřmánek pravý

Od raného dětství snad každého z nás provázela vůně heřmánku. A heřmánek pravý stále zůstává první volbou při nejrůznějších bolístkách. Má účinky hojivé, uklidňující, protibolestivé, protizánětlivé a antibakteriální. Pomáhá při překyselení žaludku a zlepšuje zažívání. Navíc je právě začátkem léta nejlepší doba pro jeho sběr. Najdete jej na okrajích polí, na rumištích, u cest. Sbírejme jej však pouze na čistých místech, nezatížených chemií a dopravou.

Na zažívací obtíže pomáhají snad všechny výše zmíněné středomořské bylinky, pro jejichž sběr je právě nejvhodnější doba. Patří mezi ně tymián, bazalka, saturejka, yzop… Dobromysl, meduňka či o něco silněji působící šanta kočičí citrónová zároveň zklidňují i naši psychiku. Dobromysl navíc snadno najdete i na českých lukách – a věřte, že ta z naší přírody bude pro nás lepší. Nejlepší a nejsnadnější je použití čerstvých bylin, ať už v podobě přísady, koření či ozdoby sladkých a slaných jídel. Bylinky si můžeme samozřejmě také nasušit a připravit si železnou zásobu na zimní měsíce.

Zahrádkáři mívají na zahrádkách nejrůznější kultivary máty peprné. Můžete však vyzkoušet pěstování máty kadeřavé, která je vhodnější i pro dlouhodobé užívání. A zkuste jednou ochutnat mátu z přírody – roste jí tam řada druhů, které se mezi sebou snadno kříží. Přírodní máty jsou zpravidla jemnější a působí blahodárně na naše zažívání, zvláště při nadýmání.

Málo známé je léčebné použití aksamitníků, tzv. afrikánů, které také najdeme téměř v každé zahradě. Běžně se pěstuje například aksamitník rozkladitý a aksamitník vzpřímený. Léčivé jsou celé rostliny – například ve formě nálevu, odvážlivci mohou ochutnat čerstvé květy. Pomohou vám při nechutenství, zácpě, či úplavici a zharmonizují zažívání po špatném jídle.

Téměř zapomenutá je také drobná rostlinka – ožanka kalamandra. V naší přírodě ji nalezneme jen vzácně, proto je lepší si pár sazenic vysadit přímo do zahrádky. Ožanka ve formě odvaru pomáhá na všechny žaludeční problémy a bolesti, kdy se lékařům nedaří zjistit příčinu. Můžeme ji použít také na další zažívací problémy, při průjmu a nadýmání. Lihová tinktura z ožanky působí jako silné antibiotikum, které působí například i na salmonelózu.

Jetel luční

Naopak na každé louce najdeme jetel luční. Červenorůžové hlavičky jetele působí blahodárně především na trávicí ústrojí, i když jeho léčebné využití je mnohem širší. Jetel dezinfikuje vnitřní orgány, čistí krev, osvědčuje se při průjmech, jako přísada do čajů k zastavení zvracení a při nadměrném vylučování slin. Jeho nejcennější vlastností je příznivý účinek na pankreas. Jetel má posilující účinky pro seniory, lze jej používat dlouhodobě, a proto bývá častou přísadou do směsí nejen při poruchách trávení.

Léčivé pelyňky naleznete více či méně hojně i v naší přírodě. Nejběžnější je pelyněk černobýl, jehož semena můžete zkusit rozžvýkat, když je vám těžko po příliš tučném jídle. Přidává se proto i ke svatomartinské huse. Pelyněk pontický se snadno pěstuje i množí. Podobně jako pelyněk brotan působí jemněji než většina ostatních pelyňků a pomáhá při problémech se žaludkem, žlučníkem i játry. Čaj z pelyňku brotanu můžete vyzkoušet i při různých cestovních horečkách a nevolnostech.

Na závěr bych Vám ráda popřála krásné prosluněné léto plné radosti z cestování, ochutnávání a prožívání všeho kolem vás. Jako bonus vás čeká větší dávka receptů, abyste mohli všechny dary přírody a země přes léto plně využít.

Recepty:

Třešňový likér s rumem

2 l třešní, 1 l rumu, 350 g cukru, 4 hřebíčky, ½ skořice, kůra z 1 citronu

Třešně odpeckujeme, vložíme do sklenice, přidáme koření a cukr, zalijeme rumem a necháme čtyři týdny vyluhovat. Slijeme do lahví.

Při zpracování třešní nám zbudou stopky, které využijeme na:

Čaj ze stopek třešní

Tento čaj má široké léčebné použití: léčí infekce ledvin a močových cest, pomáhá při ledvinových kamenech, menstruačních bolestech, zastavuje průjem, pročišťuje krev a játra, pomáhá na revma a dokonce zklidňuje nervy.

Příprava: 1 polévkovou lžíci pokrájených stopek vložíme do čtvrt litru vody. Stopky povaříme 2-3 minuty a necháme louhovat. Scedíme a pijeme 3x denně.

Aloe proti zácpě

V létě mají její listy v sobě nejvíce účinných látek. Vymačkáme čerstvou šťávu z listů aloe stromovité, na 50 ml šťávy přidáme lžíci panenského olivového nebo slunečnicového oleje. Dobře zamícháme a uložíme ve skleničce do chladničky. Užíváme půl lžičky dvakrát denně po jídle.

Heřmánkové víno podle Magdalény Staňkové

800 ml červeného či bílého vína

¼ hrnku sušených či čerstvých květů heřmánku

1 lžíce citrónové a 1 lžíce pomerančové kůry (čerstvé nebo sušené)

2-3 lžíce hnědého cukru

Všechny přísady louhujeme v dobře uzavřené skleněné lahvi na tmavém a chladném místě. Pak přefiltrujeme a naplníme do lahví, popíjíme při letním slunovratu a pro dobrou náladu.

Urychlený macerát z bylin

Jednoduchý recept pro každou příležitost. Na výletě nebo na procházce vložíme čerstvě natrhané květy či listy bylinek do lahve s vodou. Protřepáváním při chůzi vznikne macerát – léčivý nápoj, který cestou rovnou můžeme popíjet. Použít můžeme všechny jedlé květy a aromatické listy bylinek (květy růže, hvozdíku, heřmánku, bezu, vrbky úzkolisté, jetele lučního, dále například nať máty, meduňky nebo tužebníku).

Letní růžové recepty

Růže stolistá

Sbíráme nejlépe okvětní lístky přírodních – nešlechtěných růží, jako je růže stolistá, svraskalá, šípková, keltská. A pokud Vám okvětní plátky růží zbudou, přidejte si je do léčivé lázně pro celé tělo.

V létě snadno najdete v přírodě všechny bylinky na můj Růžový čaj: Smícháme 1 díl okvětních plátků růže stolisté, 1 díl květu červeného jetele, 1 díl kvetoucí natě vřesu. Čaj blahodárně a komplexně působí na duši i tělo žen všeho věku, působí jemně, dá se popíjet i dlouhodobě.

Růžový sirup

Potřebujeme 4 hrsti čerstvých okvětních plátků růže, 1 l vody, 1 kg přírodního cukru, 1 bio citrón, popř. 2 g kyseliny citrónové. Vodu převaříme a necháme zchladnout. Okvětní plátky dáme nejlépe do skleněné nádoby nebo džbánu, přidáme na kousky pokrájený citrón a necháme v chladu louhovat 24 hodin. Pak je přecedíme přes utěrku nebo plátno do hrnce a přidáme cukr. Cukr by měl sirup dostatečně zakonzervovat, ale pokud máte rádi sirup kyselejší, můžete ještě jako konzervant přidat kyselinu citrónovou. Sirup mícháme a pomalu zahříváme. Až se cukr rozpustí, necháme ještě asi 3 minuty přejít varem. Sirup plníme do vařící vodou vylitých a slivovicí vypláchnutých lahví.

Růžový olej:

Příprava je úplně jednoduchá: natrhané okvětní plátky růží dáme do skleničky se šroubovacím uzávěrem, zalijeme kvalitním za studena lisovaným olejem (mandlový, slunečnicový, sezamový…) tak, aby byly zcela ponořené. Dáme na okno, kam svítí slunce a necháme macerovat zhruba 14 dní. Každý den protřepeme a můžeme přitom růži poprosit o její léčivou sílu. Pak olej přecedíme přes jemný cedníček, vyvařenou utěrku, kapesník nebo papírový filtr a uchováváme v chladu. Olej jemně voní po růžích. Jeho vůni můžeme zintenzívnit přidáním nepatrného množství éterického oleje z růže.