Živá voda pro Úmluvu v oblasti vzdělávání neslyšících?

tisk & PDF

Světová federace neslyšících musí nést zklamání ohledně usnesení o prevenci hluchoty a ztráty sluchu, kvůli nepochopitelnému neuznání znakového jazyka a arogance Světové zdravotnické organizace, která znakovou řeč nepodpořila ani k vyjmenování. My neslyšící jsme unaveni z lídrů světového zdravotnictví, a ti z lídrů, kteří – jak nezapomenutelně prohlásila někdejší finská prezidentka Světové federace neslyšících Lissa Kaupinnen – jsou tvrdohlaví, nemají právo neslyšícím bránit v jejich jazykové menšině a kultuře, což je klíčová otázka po celé desetiletí Úmluvy: je prokázáno, že znaková řeč je pro neslyšící děti přínosem. Vidíme, že oba pohledy se velmi liší.

Na shromáždění Světové zdravotnické organizace bylo přijato v souladu s cílem 4 usnesení zabezpečit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti pro celoživotní učení pro osoby se zdravotně postižením, ale nekoukali se na vzdělání a akademické výsledky. Takový je paradox udržitelného rozvoje, kdy zejména u cíle 4 není uvedeno nic o dosažení ztráty sluchu, ale zároveň je usilováno o opatření, která zajistí, že vzdělávací zařízení budou pro všechny a poskytnou bezpečné, nenásilné, inkluzivní a efektivní učební prostředí. SDGs v příštích patnácti letech usiluje o zlepšení situace globální problematiky zdravotně postižených, ovšem na druhou stranu tlačí na prosazení politické inkluze. Například v Africe čelí překážkám ve vzdělávání nejen zdravotně postižené děti, ale také neslyšící: učitelé při výuce používali základ prstové abecedy, ze které byl odvozen Americký či Britský znakový jazyk – těm, kteří byli schopni komunikovat s neslyšícími dětmi za několik čtvrtletí, už starostové v těchto regionech tleskali, že „bourají komunikační překážky“, díky inkluzi. Ale vůbec nevěděli o kvalifikaci znakového jazyka a jeho hodnocení pro učitele, protože pokud učitelé nejsou plynulí ve znakové řeči, může to vést k negramotnosti nevinných neslyšících dětí. Státy si musí uvědomit klíčové číslo 24 Úmluvy, které přísluší k  udržitelnosti, spíše než scénář pro mainstreaming zdravotnictví. Během minulého června 2017 organizátoři Světové federace neslyšících vyzvali k plnému začleňování ve vzdělávání – možná do roku 2030 a Udržitelných rozvojových cílů. Panelu se zúčastnilo pět zástupců OSN a členové předsednictva Světové federace neslyšících, kteří se intenzivně shodli na článku 24 Úmluvy jako důrazu vzdělávání bez diskriminace a na základě rovných příležitostí. Takový je závazek kladený na inkluzivní programy, dle kterého by měl být povinen znakový jazyk na akademické úrovni.

Roman Lupoměský