„Oko Hora“ nebo „Oko Ra“ – starověká egyptská mapa uspořádání lidského mozku

tisk & PDF

„V současné době probíhají intenzivní studie epifýzy, i když pouze na úrovni chemie. Všechno, co bylo dosud objeveno, je jen smítko na vodní hladině. Lidé ani nevědí, že tato voda je vlastně celý oceán, nemluvě o jeho vlastnostech. Medicína budoucnosti, jestli vůbec nějaká bude, tajemství epifýzy odhalí. Postačí se naučit snímat informace z jejich hologramů. A pokud se to lidské vědě podaří, celý svět se změní.“ úryvek z knihy Anastasie Novych Ptáci a kameny.

Epifýza (šišinka mozková neboli „třetí oko“) je jedním z nejzáhadnějších částí lidského mozku. O šišince a její roli v duchovním vývoji člověka věděli lidé od pradávna, o čemž svědčí četné historické památky jak v oblasti umění a architektury, tak v dílech starověkých filozofů. Například, dva tisíce let před naším letopočtem ve starověké Indii rozkvétalo učení o epifýze. Ve starověké Číně a Tibetu, po rituálním spalování zemřelých duchovních, hledali učedníci jantarový kámen – ringse (písek epifýzy, který dodnes zůstává záhadou pro moderní vědce). Podle velikosti kamínku odhadovali úroveň duchovnosti mistra. Epifýza byla symbolicky vyobrazena jako borová šiška, podle její vnější podobnosti.

Znalosti o epifýze a dalších starých strukturách mozku byly i ve starověkém Egyptě, přičemž artefakty starověkého Egypta nepřestávají udivovat svou informativní nasyceností a duchovními znalostmi. Dobrým příkladem je často používaný obraz „ Oko Hora“ nebo „Oko Ra“. Vyvstává otázka, jaké znalosti se snažili staří Egypťané předat budoucím generacím?

Oko Hora se skládá z šesti dílů, což odpovídá šesti smyslům člověka. Signály,
které z nich přicházejí, dešifruje thalamus – zornice Oka Ra. Přičemž v thalamu se odehrává transformace jemných energií v hrubou vlnu. Další zajímavým faktem je, že k aktivaci šišinky mozkové dochází pod vlivem světla nebo slunečního záření. Na druhou stranu, v nočních hodinách (od 24.00 do 3.30 hodin) dochází k nejvíce intenzivní produkci hormonu melatoninu, který se podílí na revitalizaci organismu. Právě v těchto hodinách se tradičně konají různé bohoslužby a na východě se provádějí meditace.

Je známo, že staroegyptského boha Ra zobrazovali v podobě slunečního disku, což je asociativní symbol duše. Avšak o aktivaci šišinky světlem věděli i další starověké národy. Existovaly zvláštní rituály, které stimulovaly epifýzu světelnými paprsky. Zpočátku se tyto praktiky prováděly kvůli duchovnímu sebezdokonalování, poznání své duše a vnitřního duchovního potenciálu člověka. Ale to nebylo hlavním cílem, vždyť takzvané super schopnosti jsou jen jedna z možných fází ve vývoji osobnosti v omezeném trojrozměrném světě. Pouze změna vnitřní frekvence ve směru kreativity a dobra, tj. vnitřní transformace člověka, vede ke skutečné aktivaci epifýzy a její funkce.

Jednomu z detailů oka Ra odpovídá umístění prodloužené míchy, ve které se nachází centrum bloudivého nervu (nervus vagus) – hlavní nerv parasympatického systému, jehož větve částečně tvoří propletenec Solar plexu (kde se nachází podle legendy duše člověka).

Starobylý způsob práce s epifýzou

Stojí za zmínku, že z dávných časů nejúčinnější způsoby, jak stimulovat a pracovat s epifýzou byly duchovní praxe a meditace. Patří k nim například prapůvodní duchovní praktika „Lotosový květ“, která byla také známá ve starověkém Egyptě. Schéma fungování dané praktiky je výsledkem kterékoli duchovní cesty (podrobnosti o cirkulaci vnitřních energií obrazně promítnutých na lidskou fyziologii v knize A. Novych „Ptáci a kameny”). V hypotalamu se nacházejí dvě stará centra mozku – agathodemon a kakodemon.Pokud se na lebku podíváte shora, pak tato centra ve spojení se šišinkou tvoří jakýsi vnitřní trojúhelník s vrcholem – epifýzou. V průběhu systematické praxe v meditaci „Lotosový květ“ dochází k aktivní stimulaci centra pozitivních myšlenek, které se v řecko-egyptské tradici nazývá agathodemon (z řeckého agatho – „dobrý“, démon – „duch“, „božstvo“).

Konstantní stimulace daného centra zastavuje práci centra negativních myšlenek – kakodemona, tj. dochází ke změně frekvence lidského vnímání a vnitřní pozitivní změně. To přispívá k probuzení některých vnitřních energií, které aktivně stimulují práci šišinky. Tak dochází přirozeně v člověku k otevírání duchovního vidění neboli „třetího oka“ a začínají se probouzet obrovské síly duše. Ve starověkém Egyptě bylo úplné nebo částečné zastavení negativních myšlenek (centrum kakodemona) přirovnáváno k průchodu přes prvního Strážce (Brány, Hada, jinými slovy – hypothalamu) na duchovní cestě člověka a jeho další vývoj procházel pouze pod dohledem. Ve starověkém Egyptě tento znak, spojený s aktivováním epifýzy, nazývali Okem boha Hora (na východě – Vševidoucím Okem Východu a ještě dřívějším názvem – Okem Bohyně Faethonu). A při pohledu na obraz fragmentu náprsní dekorace je jasné, proč byla další volba osoby pozorně sledována. Vždyť nad Okem Hora je znak AllatRa! To vypovídá o té síle, kterou člověk v sobě odhaluje (podrobnosti lze nalézt v knize „AllatRa“).

Dobro a láska – přírodní aktivátory šišinky

Epifýza je kontrolním orgánem ovládání těla, „ředitelem“ organismu, který své skutečné možnosti projevuje výhradně při dominanci pozitivních myšlenek a pocitů, vytvořených silou Lásky. Takže je šišinka takový zvláštní Strážce, který fixuje volbu osobnosti, a to každou vteřinu. Ukládá tato data do tzv. hologramů (včetně informace o předchozích reinkarnacích) a zesiluje to, co převládá v člověku. Přičemž veškeré negativní emoce a pochybnosti blokují práci epifýzy.

V současné době práce mnoha lékařů a neurofyziologů (např. N. P. Běchtěrevové, N. I. Kobozeva, I. M. Sečenové, E. Gelgorna, J. Lufborroua a dalších) potvrzují, že při dominanci negativních emocí se u člověka aktivuje tak zvané centrum „sebemrskačství“ (jinak kakodemon), které se nachází v hypotalamu.

Při dlouhodobé stimulaci centra negativních myšlenek dochází k různým ničivým následkům a poruchám ve fungování organizmu. Ovšem, když v sobě člověk formuje zvyk pozitivního myšlení, dochází ke stimulaci tak zvaného centra sebepovzbuzování (agathodemonu), které se také nachází v hypotalamu a má pozitivní vliv na fungování organizmu.

Slavný ruský lékař V. V. Karavaev předpokládal, že tato centra myšlenek v hypotalamu se aktivují na příkaz epifýzy. V. V. Karavaev tvrdil, že vývoj člověka spočívá v jeho morálním očištění, vlídnosti, lásce a aplikaci vysokých principů kolektivismu do života. To vše, podle jeho názoru, také mobilizuje obranyschopnost organismu. O mnoho let později se předpoklady vědce začínají potvrzovat. Nyní už vědci vědí, že činnost šišinky přímo závisí na kvalitě myšlenek člověka. Úspěšně se tyto poznatky aplikují při léčbě pacientů, což definitivně potvrzuje, že vnější je odrazem vnitřního. Například je dost efektivní metoda práce s pacienty, která spočívá v aktivaci centra agathodemonu, tj. schopnost myslet pozitivně a ovládat své myšlenky. V praxi se ukázalo, že tento krok je velmi důležitý pro každého člověka zvláště, směřuje-li jedinec k duchovnímu zdokonalování. Dalším příkladem přepínání pozornosti z kakodemonu na agathodemon je způsob, který nabízí svým pacientům doktor Ranjit Singh. Používá techniku aktivace epifýzy pomocí opakování náboženských manter. Tímto způsobem dochází k přirozenému přepínání pozornosti člověka, stejně jako při vykonávání duchovních praktik, meditací či modliteb.

Ve starověkém Egyptě v dobách slavného architekta Imhotepa nastal rozkvět všelidských hodnot mezi obyvatelstvem díky tomu, že byla velká pozornost věnována právě mravní výchově mladé generace. Od raného dětství dostávali staří Egypťané znalosti o mnoha úrovňové struktuře člověka, o smyslu života, o nástrojích k odhalení svého duchovního potenciálu a co je nejdůležitější, získávali zkušenosti z jejich uplatnění v praxi. To následně umožňovalo vědomě učinit volbu ve prospěch tvořivého vývoje. Svědčí o tom egyptská „Zpověď popírání“ skládající se ze čtyřiceti dvou ustanovení, která zahrnují všechny oblasti lidského života. V tomto textu měli prvořadý význam duchovní a morální hodnoty osobnosti. Tak se člověk od dětství naučil žít podle Svědomí a Dobra, učil se ovládat touhy a přání a zaměřovat svoji pozornost na tvůrčí rozvoj. To vše přispívalo k rychlému rozvoji jednotlivce a odhalení potenciálu jeho duše! Výsledkem konstruktivního úsilí většiny lidí bylo kulturní obrození a prosperita celé společnosti.

To znamená, že výsledek vývoje celé společnosti závisí na každodenní dominující volbě každého člověka a jeho vnitřní práce na sobě. Čím více lidí na světě budou pěstovat pozitivní myšlenky a pocity a budou příkladem skutečného Člověka pro ostatní, tím více se tyto změny promítnou do celého světa. Jedinečnost každého člověka tkví v tom, že má právo volby, které nezávisí na vnějších podmínkách a okolnostech. Když si člověk vybírá Dobro, najde usmíření se všemi, protože se dívá na svět z pozice lásky. Právě tehdy se v něm probouzí pravá Moudrost života.

Arina Kalinina

 Publikováno se souhlasem www.polahoda.cz – pozitivní noviny do každé rodiny