Zdravotní sestra odhaluje pět bodů, čeho nejčastěji lidé litují na smrtelné posteli

tisk & PDF

Dlouhá léta jsem pracovala v zařízeních paliativní péče. Moji pacienti byli ti, co odešli z domu a přišli k nám zemřít. Bydlela jsem s nimi během posledních 3 až 12 týdnů jejich života. Lidé velmi dospějí, když čelí vlastní smrtelnosti. Každý člověk zažívá různou paletu pocitů, jakými jsou například očekávané zapírání, strach, hněv, lítost, ještě více zapírání a nakonec smíření. Každý jeden pacient však před tím, než navždy odešel, našel klid pro svou duši. Každý jeden z nich. Když jsem se jich ptala, čeho nejvíce ze svého života litují, případně co by udělali jinak, stále znovu a znovu zmiňují stejná témata.

1. Přeji si, abych žil svůj vlastní život, ne život, který ode mě očekávali jiní

Tato lítost byla nejčastější ze všech. Když si lidé uvědomí, že jejich život téměř skončil, a zahledí se na něj zpětně s čistou myslí, tak vidí, jak mnohé z jejich snů se nikdy nenaplnily. Většina lidí si nesplnila ani polovinu svých snů a museli umřít s vědomím, že to bylo kvůli rozhodnutím, které učinili, případně které neudělali. Je velmi důležité si během života naplnit alespoň část svých snů. Od momentu, kdy ztratíte zdraví, je už pozdě. Zdraví přináší svobodu, o které jen málo lidí tuší. Uvědomí si to až tehdy, když už ho nemají.

2. Přeji si, abych nebýval pracoval tak tvrdě

Toto vyšlo z každého muže, o kterého jsem se starala. Zmeškali dětství svých dětí i stáří svých rodičů. I ženy občas vyjadřovaly tuto lítost. Nicméně jelikož většina byla ze starší generace, obvykle nebyly v rodině ty, co vydělávaly peníze. Všichni muži v mé péči hluboce litovali, že strávili tak velkou část svých životů na běžícím pásu ve své práci. Zjednodušením svého životního stylu a učiněním správných rozhodnutí během života je možné nepotřebovat takový příjem, jaký si myslíte, že potřebujete. Vytvořením více místa ve svých životech se stanete šťastnějšími a více otevřenými novým příležitostem, které budou více vyhovovat vašim novým životním preferencím.

3. Přeji si, abych měl býval odvahu vyjádřit své city

Mnozí lidé potlačovali své emoce, aby si udrželi krok s ostatními. Výsledkem bylo, že se spokojili s průměrnou existencí, a nikdy se nestali tím, kým se díky svému skutečnému potenciálu mohli stát. Mnoho z nich si vypěstovalo onemocnění vyplývající z jejich trpkosti a nelibosti, které si s sebou nosili. Nedokážeme kontrolovat reakce druhých. No je pravda, že když změníte to, kým jste a že budete mluvit pravdu, lidé na to zpočátku zareagují nepříznivě. Na konci to však posune váš vztah s nimi na úplně jinou a zdravější úroveň. Buď se stane to, a pokud ne, tak to aspoň ukončí nezdravý vztah ve vašem životě. Při každé z těchto dvou možností jste vy vítězem.

4. Přeji si, abych byl zůstal v kontaktu se svými přáteli

Často si neuvědomovali plné přínosy starých přátelství, dokud se neocitli týdny před smrtí, kdy už bylo pozdě je znovu vyhledat. Mnozí se ocitli natolik uváznutí ve vlastních životech, že nechali zlaté kamarádství proklouznout mezi plynoucími roky. Viděla jsem hluboké lítosti z toho, že nedali těmto vztahům čas ani námahu, kterou si zasloužily. V době umírání chybí přátelé každému. Je běžné přehlížet přátele během zaneprázdněného života. Nicméně když se blíží vaše smrt, fyzické detaily života se ztrácejí. Lidé si chtějí dát do pořádku své finanční záležitosti, pokud je to možné. Avšak nikdy to nejsou peníze nebo status. Uspořádat si věci chce většina z nás kvůli lidem, na kterých nám záleží. Potom však už jsme příliš nemocní a upotřebovaní pro tento úkol. Na konci to jediné, na čem záleží, je láska a vztahy. To je vše, co v posledních týdnech života zůstává. Láska a vztahy.

5. Přeji si, abych byl si dovolil být šťastnější

Tato lítost je překvapivě velmi běžná. Mnozí si až do posledních dnů neuvědomovali, že štěstí je volba. Byli zaseknutí ve starých vzorech a zvycích. Takzvaný komfort ze známých věcí zaplnil jejich emocionální i fyzické světy. Strach ze změny je nutil přetvařovat se před ostatními, i před sebou samými. Avšak někde hluboko uvnitř toužili se opět smát. Když jste na smrtelné posteli, to co si o vás myslí jiní, je někde v dálce, pryč od vaší mysli. Jaké krásné je na to nemyslet a znovu se smát, dlouho před tím, než umřete. Život je volba. Je to VÁŠ život. Zvolte si vědomě, zvolte si moudře, zvolte si čestně. Zvolte si štěstí.

zdroj: www.ac24.cz